Historie

 

Historie akvaponie

 

Počátky záměrného společného pěstování ryb a rostlin je možné vysledovat už v dobách

Aztécké Chinampas a vodní kanály, 1912. Zdroj: Wikipedie

Aztécké či Babylónské říše. V prvním případě jsou doložené umělé plovoucí ostrovy zvané Chinampas vznikající na mexických jezerech, na nichž indiáni pěstovali své plodiny. Ve druhém případě dle vykopávek německého archeologa R. J. Koldeweye, obsahovali Visuté zahrady Semiramidy složité technické zázemí, které nutně muselo poskytovat živiny všem rostlinám, jež se na nich pěstovaly. Jako další lze uvést tisíciletou tradici pěstování paddy - rýže na rýžových polích v Číně a Indočíně kombinované s chovem ryb či například plovoucí rajčatové zahrady a pěstování Hyacintu na Barmském jezeře Inle. Někdy se také, zvláště ve spojitosti s hydroponií a spíše pro zajímavost, uvádí i živé mosty v indickém státě Meghalaya, které místní obyvatelé vytváří z kořenů banyánů a jsou vyživovány řekou, u které rostou. Jak je z letmého výčtu zřejmé, využití větší vodní plochy k zavlažování plodin není ničím novým, nicméně stále je celý systém úzce propojený s venkovním prostředím. Teprve v 70. letech vzniká akvaponie jako taková a začíná oddělovat tento princip pěstování od vlivů okolního prostředí. Za počátky tohoto moderního pojetí jsou pokládány výzkumy amerického vědce Marka McMurtyho, který pod záštitou North Carolina State University zakládá v Americe New Alchemy Institute a pozvolna tak začíná objevovat prvky akvaponického pěstování pro moderní společnost. Zároveň s tím se touto problematikou začínají zabývat další lidé a rozšiřuje se i do Austrálie či na Nový Zéland. Americký doktor James Rakocy přichází s DWC (Deep Water Culture) systémem, který umožňuje pěstovat rostliny na plovoucích raftech pouze ve vodním roztoku bohatém na živiny a kyslík. Později v 90. letech se objevuje nová silná vlna zájmu o akvaponii podněcující její další rozvoj. Američtí manželé Tom a Paula Speraneovi využívají pro pěstování metodu MFG (Media Filled Growbed), ve které jsou rostliny pěstovány v substrátu složeném z malých kamenů či štěrku. Australan Joel Malcolm objevuje akvaponii a následně v Perthu zakládá společnost Backyard Aquaponics, stejně tak i jeho krajan Murray Hallam zakládá na východní straně Austrálie nedaleko Brisbane Practical Aquaponics a stává se navíc jednou z vůdčích osobností akvaponie vůbec. Nakonec opět v Americe vzniká pod vedením doktora Nateho Storeyho firma Bright Agrotech, která se specializuje na vertikální způsob pěstování a popularizuje, v hydroponii již dávno známou, metodu NTF (Nutrient Film Technique). Ta pro pěstování využívá malé množství tekutiny bohaté na živiny, jež je dopravována přímo ke kořenům rostlin. Vyvíjí pro ni tzv. „ZipGrow Towers“, které umožňují vertikální zavěšení a jednoduchý způsob pěstování v omezeném měřítku.

 

Plovoucí rajčatová zahrada na jezeře Inle. Zdroj: Wikipedie

Plovoucí rajčatová zahrada na jezeře Inle. Zdroj: Wikipedie

V poslední době zažívá akvaponie bouřlivý rozvoj a vzniká tak mnoho organizací, které k ní přistupují z různých stran a v různém měřítku. Za všechny jmenujme například sociální přístupy tzv. urban gardeningu, které se zaměřují na podporu a budování komunit, jakými jsou například The Urban Farming Guys, kteří pomocí akvaponie pomáhají budovat místa měnící život lidí v jejich okolí. Dalším příkladem mohou být systémy usilující o využití prázdných střešních prostor či nevyužitých městských ploch (brownfields). Takovými projekty se zabývají něměčtí Urban Farmers, kteří v roce 2013 postavili na střeše skleník o rozloze 250m2. Jejich dalším projektem jsou i přemístitelné kontejnery sloužící k akvaponickému pěstování. Někteří se zaměřují spíše na rozvoj komerčního způsobu pěstování ve větším měřítku, jiní na možnosti využití v domácnostech a na pěstování v malém měřítku. Mezi takové patří hlavně systémy využívající IBC kontejnery a tzv. Barrel-Ponic Travise Hugheye a jeho projektu F.A.S.T., který na svých stránkách zdarma nabízí i manuály na jejich sestavení. S využitím akvaponie počítají i větší sociálně-urbanistické projekty, jako je například velmi zajímavý koncept Open Source Ecology, jehož hlavním cílem je vývoj modulárních a nízkonákladových strojů a systémů pro produkci potravin. Projekt Carrot City, zaměřující se na městské pěstování. Britský Eden project, který přeměnil zdevastovanou krajinu v ekologické centrum s několika Biomy1, či známý The Venus Project Jacquese Fresca, jehož megalomanský koncept cirkulárního města budoucnosti zahrnuje i okruh pro domácí hydroponické pěstování potravin.

 

 

Zájem o tento přístup tedy stále vzrůstá a jeho význam navíc roste v rámci hledisek

Dvojitý živý most z kořenů ve východních Khasi Hills (Zdroj: Wikipedie)

Dvojitý živý most z kořenů ve východních Khasi Hills (Zdroj: Wikipedie)

populačního růstu a zvyšování produkce potravin, zvyšující se spotřeby vody při konvenčním pěstování, odlesňování, změnami klimatu či vzrůstajícím zájmem o soběstačnost. Decentralizovaný a lokální systém produkce jakým právě akvaponie může být, tak představuje jednu z možných variant přispívajících k řešení těchto složitých problémů. Proto i z tohoto pohledu má hluboký smysl se jí věnovat.

 

 

 

 

 

 

1 Biom lze jednak chápat jako zkratku tzv. bio-dome, tedy stavby geodetického tvaru. Někdy také nazývané Pillow Dome. Nebo jako do značné míry homogenní či pomalu se měnící ekosystém v určité oblasti.

 

 

 

 

 

ADDRESS

  • Address: 1032 Wayback Lane, Wantagh
    NY 11793
  • Email: support@email.com
  • Website: www.domain.com
  • Toll Free: 631-409-3105

FLICKR GALLERY

  • 01 (254)
  • 01 (196)
  • 01 (65)
  • 01 (6)
  • 01 (6)
  • 01 (254)
  • 01 (196)
  • 01 (65)